|
|
Demografické chování příslušníků elitních skupin ve 2. polovině 19. století
Zvoníková, Iveta ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Slováková, Věra (oponent)
Demografické chování příslušníků elitních skupin ve 2. polovině 19. století Abstrakt Tato předkládaná diplomová práce je sondou do života vyšších státních úředníků, kteří působili v Čechách ve 2. polovině 19. století. A právě v tomto období také došlo spolu s celkovou proměnou společnosti i ke změně reprodukčního chování obyvatel, známé jako demografická revoluce. Cílem práce bylo co nejkomplexněji posoudit demografické chování u této vybrané elitní skupiny, a to na vzorku poskytnutých dat z databáze poslanců českých zemí. Zároveň bylo cílem práce na základě analýz zjistit, zda se projevovaly u vyšších státních úředníků jednotlivé aspekty tehdy probíhající demografické revoluce. Vyšší státní úředníci byli rozděleni do dvou skupin na základě datumu jejich prvního sňatku, a s pomocí základní deskriptivní statistiky a pokročilejších statistických metod byly tyto skupiny následně komparovány za účelem zjištění vzájemných odlišností v demografickém chování. Výsledkem práce bylo zjištění, že vyšší státní úředníci, kteří uskutečnili svůj první sňatek ve druhém zkoumaném období, byli ovlivněni v té době probíhající demografickou revolucí z mnoha zjišťovaných aspektů. U těchto úředníků se například potvrdila delší délka trvání manželství, zároveň manželky úředníků měly nižší počet narozených dětí v manželství, a v...
|
|
|
Sociální mobilita příslušníků elitních vrstev ve 2. polovině 19. století
Vlasák, Filip ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Klečacký, Martin (oponent)
Sociální mobilita příslušníků elitních vrstev ve 2. polovině 19. století Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá sociální mobilitou vyšších státních úředníků ve velmi dynamickém období z hlediska vývoje politické správy v zemích Koruny české, a to ve druhé polovině 19. a počátku 20. století. Cílem práce bylo analyzovat a popsat proměnu struktury úředníků dle jejich sociálního původu, statisticky určit významné faktory, které měly vliv na věk úředníka při prvním nástupu do funkce okresního hejtmana a určit, zda během studovaného období dochází k prodlužování tohoto věku. Analýza probíhala na základě dat výzkumné databáze projektu EXPRO 2020. Výsledky ukazují, že úředníci s vlivným sociálním původem měli téměř dvakrát takovou pravděpodobnost, že se stanou okresními hejtmany v mladším věku než úředníci pocházející z nižší sociální třídy. V závěru jsou formulovány hlavní výsledky práce, které vedle výše uvedeného diskutují, jaký měl na sociální mobilitu úředníka vliv sňatek s manželkou z vlivného prostředí nebo jak dlouho trvalo úředníkovi po úspěšném absolvování univerzity vyšplhat se po kariérním žebříčku až do funkce okresního hejtmana a jaké faktory mohly tuto cestu mezi univerzitou a úřadem významně urychlit. Klíčová slova: elitní osoby, vyšší státní úředníci, okresní hejtman, sociální mobilita, analýza...
|
|
|
Velká Británie a Španělská občanská válka: Příspěvek k proměnám postojů britských elit a zahraniční politiky na pozadí konfliktu ve Španělsku
Jan, Albert ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Španělská občanská válka bývá z dnešního pohledu vnímána jako předehra ke druhému světovému konfliktu a laboratoř evropských diktátorských mocností, které dostaly příležitost vyzkoušet kvalitu a potenciál svého vojenského vybavení. Spíše než problematikou bojů se ovšem v této práci zabývám jejich tehdejším mezinárodním rozměrem, konkrétně dopady na Velkou Británii. Na rozdíl od nacistického Německa, fašistické Itálie i komunistického Sovětského svazu není její role v tomto konfliktu široce známá, přestože svým přístupem v podobě politiky neintervence do značné míry předurčila výsledek těchto bojů. Mým cílem je v této práci jednak vysvětlit obecně pozici Velké Británie a její vývoj, jednak postoje konkrétních britských politiků: Nevilla Chamberlaina, Anthony Edena, Winstona Churchilla a Clementa Attleeho. Španělská občanská válka se totiž na jejich uvažování značně podepsala, což pak podle mě citelně ovlivnilo rozhodování těchto osobností v událostech, přímo vedoucích k vypuknutí druhé světové války. Tímto způsobem chci přispět k lepšímu pochopení kroků, které Velká Británie činila a které mohou ze středoevropského úhlu pohledu působit nelogicky. Při jejich zasazení do kontextu britské zahraničně politické tradice a situace, jíž musela Velká Británie v reakci na španělskou občanskou válku čelit,...
|
|
| |
|
|
Diferenciace stability lokálních elit v obcích a mikroregionech Jihočeského kraje
Řezníčková, Pavla ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Váně, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vnitřní diferenciaci Jihočeského kraje. Podstatou celé práce je posoudit možnosti hodnocení územní diferenciace venkovů z hlediska stability lokálních elit a ověřit nově navrženou metodiku hodnocení stability lokálních elit v zájmovém území. Na základě tohoto hodnocení jsme zjistili, že v modelovém území Jihočeského kraje dochází k územní diferenciaci stability lokálních elit a to v dichotomii kontinuálně se vyvíjející vnitrozemí versus pohraniční oblasti dosídlené po druhé světové válce. Hlavním zjištěním této práce je však souvislost diferenciace stability lokálních elit se sídelní strukturou obcí. Klíčová slova: Rozvoj venkova - periferie/jádro - venkov - lokální aktéři - elity
|
|
|
Státní identita a zahraniční politika Gruzie po roce 1991
Lewandowski, Jakub ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah státní identity a zahraniční politiky Gruzie v období 1991 - 2014. Přestože se Gruzie nachází na křižovatce mezi Evropou a Asií, zdejší elity prezentují zemi jako součást Evropy. Gruzie dlouhodobě usiluje o integraci do západních struktur a toto směřování je popisováno jako důkaz vlivu idejí na zahraniční politiku. Ačkoliv je problematika zkoumání identity v mezinárodních vztazích již zpopularizována, netýká se to mladých postsovětských států. Za užití analýzy zahraniční politiky a sociálně- konstruktivistického přístupu zkoumám vývoj a podstatu identity gruzínského státu a současně také její vztah se zahraniční politikou. Cílem diplomové práce je tak pochopení moderního vývoje země z hlediska ideových a zahraničně-politických faktorů.
|
|
|
Rozpad ČSFR a role politických elit v tomto procesu
Vimmr, Martin Kryšpín ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato práce se zabývá rolí politických elit v rozpadu ČSFR, kterou zkoumá v rámci teorie konsociační demokracie. Jedná se o komparativní případovou studii, ve které je srovnáván případ československé federace s konsociačnídemokracií jako ideálním typem. Práce sestává z teoretické a empirické části. V té první je hlouběji popsána konsociační teorie samotná a její vztah k problematice federalismu. V empirické části jsou hledána jednotlivá konsociační pravidla (velká koalice, menšinové veto, proporcionalita, segmentální autonomie a diskrétnost politiky) v československém politickém systému v období po volbách 1992. Hlavním důvodem proč stavět Československo do kontextu konsocionalismu je fakt, že sám autor této teorie Arend Lijphart označil Československo za učebnicový příklad tohoto konceptu. Existence jasně rozdělených segmentů v Československu je v práci dokazována pomocí stejné metody, kterou užívá Lijphart. Volební výsledky obou etnik - Čechů i Slováků - byly v letech 1990 a 1992 jasně oddělené. To znamená, že neexistovala strana, která by byla úspěšná v obou republikách současně, což dokazuje politickou vyhraněnost odpovídající segmentům. Většinu konsociačních pravidel se pak podařilo v československé federaci nalézt. Jedná se ovšem pouze o ta formálnější, která byla zajištěna hlavně federálním...
|
|
|
Liberální demokracie a její nepřátelé
Slanina, Daniel ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Liberální demokracie se dnes nachází v krizi, do které ji přivedly zejména liberálně- demokratické elity svým přístupem a politikou, kterou nastolily v období bezbřehého triumfalismu v 90. letech 20. století. Vzdušné zámky, ať už to byla nevyhnutelnost pokroku či kapitalismus jako zázračný elixír na všechny neduhy tehdejší společnosti, vybudované v tomto období se však začaly bortit jako domeček z karet v souvislosti s finanční krizí, která v roce 2007 vypukla ve Spojených státech amerických a následně se rozšířila prakticky do celého světa. V období během světové finanční krize se naplno projevilo, že kreace právního rámce, budování uvědomělé občanské společnosti a soustavy hodnot, na kterých bude společnost postavena a bude se s nimi ztotožňovat či konstrukce liberálně-demokratické identity, ustoupily po roce 1989 do pozadí hospodářské transformace a ekonomického růstu, a vztah lidu k liberální demokracii byl vybudován primárně na ekonomických aspektech. Vytvořil se tak prostor pro ty, kteří se dlouhá léta schovávali spíše ve stínu, na okraji spektra politické moci. Část liberálně-demokratických elit svým přístupem, politikou jakési arogance moci a stylem nálepkování svých oponentů, proti sobě dokonce postavily i ty, kteří a priori negativní postoj k liberální demokracii neměli. V tomto kontextu...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.